Vybrané kazuistiky z praxe

partnerský vztah, který skončil po pře­ stěhování jeho partnerky do zahraničí před několika lety. Pochází z komplet­ ní rodiny, ve které nebyla pozorována žádná psychiatrická zátěž. Somaticky dosud vážněji nestonal. Ranný psy­ chomotorický vývoj byl snad v normě (bohužel o tomto nemáme informace od rodičů), o předškolních letech paci­ enta nejsou informace, on sám nemá na toto období žádné vzpomínky. Do první třídy se netěšil, hůře se učil, ob­ tížně zapadal do kolektivu, měl málo kamarádů. V páté třídě byl vyšetřován školním psychologem, nebyl dopo­ ručen na základě tohoto vyšetření ke studiu na osmiletém gymnáziu. Na střední školu byl nakonec přijat pouze díky velké pomoci rodičů. Po střední škole vystudoval bakalářské studium v oboru informačních technologií, což ho už více bavilo, protože před­ měty byly úzce profilovány. Pochází původem z Ostravy, do Prahy se pře­ stěhoval za prací před pěti lety. Za po­ slední čtyři roky vystřídal práci ve třech firmách. V zaměstnání selhával, hůře se soustředil. Při stejném pracovním úsilí měl horší výsledky ve srovnání s ostatními. Po nástupu do zaměstnání ale v práci selhával, projevila se u něj depresivní symptomatika, byl léčen ambulantním psychiatrem v Ostravě

a byl mu nasazen Venlafaxin. Pro ved­ lejší účinky, zejména útlum a ospalost, netoleroval dávky větší nežli 75 mg. KLINICKÝ PRŮBĚH S touto medikací (Venlafaxin 75 mg pro die) byl převzat do mé péče, pro poruchy spánku byl přidán trazodon v dávkách do 75 mg. Diagnosticky byl pacient uzavírán jako lehká depresivní epizoda, protože depresivní příznaky nebyly tak výrazné a byl víceméně schopen fungování v zaměstnání. Zlepšení nepřinesla ani změna medi­ kacena vortioxetin. Zde došlo sice ke zmírnění únavy a ostatních vedlejší účinků, k podstatnějšímu zlepšení však nedošlo. Na možnost diagnózy ADHD upozornil pacient sám poté, co spontánně začal studovat inter­ netovou literaturu zabývající se touto problematikou. Z diagnostických kritérií splňoval pouze tři kritéria pro hyperaktivitu a impulzivitu, ale krité­ ria pro nepozornost splňoval téměř všechna. Proto mu byl předepsán Atomoxetin, nejprve v dávce 40 mg, což dobře toleroval. Již po této dávce cítil mírné zlepšení, proto byla dávka zvýšena na 60 mg (pacient váží 75 kg), tato dávka již byla dále ponechána. Subjektivně měl pacient více energie, zejména v odpoledních hodinách

UROLOGIE VYBRANÉ

KAZUISTIKY Z PRAXE

48 GYNEKOLOGIE PSYCHIATRIE